K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Zobrazit podrobnosti PS: Tyto cookies nelze jíst.

Opravdu chcete nahlásit tento komentář?

ano ne

Komentář byl nahlášen.

Připojit se
Inzerce

Optické klamy a jejich druhy

Pokud do vyhledavače zadáte heslo optické iluze, najde vám tisíce výsledků. Kdo se ovšem má v takové džungli orientovat? Proto jsme pro vás připravili průvodce světem optických klamů. Zařadit optické klamy do kategorií ale není zrovna jednoduchá záležitost, protože těchto řazení existuje hned několik. My jsme se rozhodli pro základní skupiny, a to sice klamy objektivní, geometrické, fyziologické a psychologické.

Objektivní klamy
Objektivní optické klamy jsou vyvolány lomem a odrazem světla v atmosféře, jejíž hustota se spojitě mění. Patří sem například fata morgána nebo kotouč zapadajícího slunce.


Geometrické klamy
Do geometrických klamů patří například tzv. zdánlivá zkreslení. Princip iluzí zdánlivého zkreslení spočívá v tom, že oko vnímá stejné vzdálenosti jako různé a nutí vás vidět perspektivu tam, kde ve skutečnosti vůbec není. Do této skupiny patří geometrické klamy založené na kontrastu délky, rozměrů a velikosti, případně iluze úhlů. Příkladem může být Fraserova spirála, ve které vám oko tvrdí, že vidí spirálu, ale přitom se jedná o kruhy. Z trochu jiného soudku je klam zvaný Amesův pokoj, nicméně i on sem zapadá. Z geometrických klamů jsou pak asi nejznámější Zöllnerův, Poggendorfův nebo Müllerovův-Lyerschův klam.

 



Fyziologické klamy
Mezi dvě nejpočetnější skupiny zastoupené ve fyziologických klamech patří ty, které jsou založeny na iradiaci a kontrastu. Pod možná trochu záhadným pojmem iradiace se skrývá trik v tom, že černé znaky na bílém pozadí vidí člověk menší než bílé znaky na černém pozadí ve stejné velikosti. Toto je způsobeno faktem, že každý svítící bod dráždí celou sítnici a nikoli jen jedno její místo a jasné hraničení se tak zdá být větší. Typickým zástupcem je Helmholtzův klam.

Jevy kontrastu oproti tomu vznikají při pozorování více ploch s různým stupněm jasu nebo ploch různě zbarvených. Platí také to, že předmět položený na jasném podkladě, se člověku jeví jako tmavší než tentýž na tmavém podkladě. Kontrast přitom může být barevný i černobílý. Do této skupiny klamů patří také Kanizsův trojúhelník, kde vnímáme bílý trojúhelník, který ovšem ve skutečnosti neexistuje.


Další jevy patřící mezi fyziologické klamy jsou například následné obrazy vznikající díky aktivitě sítnice po skončení jejího dráždění (mimo jiné třeba obrázek Ježíše Krista, jenž se vám potom promítne na zeď), či kombinované obrazy, v nichž se skloubí hned několik faktorů – vzpomeňte si třeba na Hermannovu mřížku (černobílá mřížka, kde na spojnici bílých čar vidíte neexistující černé tečky).


Psychologické klamy

U psychologických klamů si mozek vybírá z různých variant obrazu, který vidí, a ten následně na základě svých zkušeností zpracuje do nějakého smysluplného obrazu. Psychologické klamy se dají rozdělit na dvě skupiny, a to na dvojsmyslné iluze a na paradoxní iluze.

Jak už název napovídá, dvojsmyslné iluze mají více interpretačních variant. Vidíte svícen nebo dvě tváře, mladou dívku nebo stařenu z profilu?

Zato paradoxní iluze zase nedávají smysl, ve skutečnosti byste je nikdy nedokázali sestavit. Patří sem například neskutečný trojúhelník či obrázek slona, u kterého se nedopočítáte jeho nohou.


Pohybové klamy
Pohybové klamy způsobují, že oko vidí v pohybu obrázky, které jsou ve skutečnosti statické. Příčin jejich vzniku může být hned několik: asymetrické přechody kontrastu, jasnosti, nebo barev, bezděčné oční pohyby či tvarové uspořádání.

 



Stereogramy
Speciální skupinu optických klamů tvoří tzv. stereogramy, o nichž si můžete přečíst zde (odkaz).