K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Zobrazit podrobnosti PS: Tyto cookies nelze jíst.

Opravdu chcete nahlásit tento komentář?

ano ne

Komentář byl nahlášen.

Připojit se

Historie optických klamů

První zmínky o optických iluzích se objevují už ve starověkém Řecku a jsou s nimi spojena dvě jména - Epicharmus a Protagorus. Oba dva muži žili někdy kolem roku 450 před naším letopočtem, přičemž každý z nich měl na optické iluze odlišný názor. Zatímco básník Epicharmus tvrdil, že naše smysly se pletou samy – doslova řekl „Myslí vidí, mysl slyší. Ostatní je hluché a slepé“, Protagorus byl toho názoru, že smyslové vnímání člověka je zcela v pořádku a viníkem onoho pokrouceného vnímání je okolí.



O dalších sto let později přispěl svou troškou do mlýna také věhlasný filozof Aristoteles. Ten dal za pravdu oběma svým předchůdcům, když prohlásil, že lidským smyslům se sice dá věřit, nicméně je vcelku jednoduché je oklamat. Jako názornou ukázku si představte situaci, kdy v horkém letním dnu stojíte u silnice. Pokud se podíváte do dálky, můžete vidět tepelné vlny (ty tam skutečně jsou), ale pokud se podíváte například na blízký strom, bude vám připadat, že se vlní (což je samozřejmě nemožné).

Koukněte na ZdaniKlame.cz na celou řadu optických klamů - máme v databázi jak optické iluze na fotografiích, tak  i sbírku tzv. op artu, respektive optického umění na plátně. Kresby a malby však umělci tvoří i na ulicích celého světa v podobě street artu. A kdybyste chtěli něco specifičtějšího, rozhodně se podívejte do sekce stereogramů. Stereogramy jsou prostě úžasné!

Dalším významným Řekem, jenž se optickými iluzemi zabýval, byl Platón. Podle něj je nutné, aby naše mysl pomohla smyslům interpretovat to, co vidí a slyší. Po Platónových teoriích nastalo delší období, kdy klamy tak trochu upadly v zapomnění, až do 19. století, kdy vyšly dvě knihy o optických iluzích z pera psychologa Johannese Müllera – tehdy měl však povědomí o iluzích jen málokdo. Na Müllera po pár letech navázal další psycholog J.J. Oppel a optické klamy se rázem dostaly do popředí zájmu. Ovšem ne na dlouho, postupem času začala jejich popularita opět klesat.

Nikdo neví, proč se iluze v posledních letech opět zpopularizovaly, každopádně v současné době si jich můžete vyzkoušet hned několik stovek, ne-li rovnou tisícovek, a to v nejrůznějších podobách. Ostatně stovky z nich naleznete na našem serveru.