K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Informace o tom, jak náš web používáte, sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzy. Partneři tyto údaje mohou zkombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které získali v důsledku toho, že používáte jejich služby. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Zobrazit podrobnosti PS: Tyto cookies nelze jíst.

Opravdu chcete nahlásit tento komentář?

ano ne

Komentář byl nahlášen.

Připojit se

Co jsou optické klamy?

Optické klamy nejsou modním výstřelkem posledních let, právě naopak - jsou s námi už pěkných pár století. Kde se ale přesně vzaly, jaké druhy existují a na jakém principu fungují?

Pojem optické klamy (či optické iluze) by se dal vysvětlit jako nesprávné vnímání reality. Jinými slovy se díváme na nějaký obrázek, ale ten nám mozek zobrazí jinak, než jak ve skutečnosti vypadá. Teorií, proč nám mozek říká něco jiného v porovnání s tím co vidíme, je přitom hned několik. Patrně nerozšířenější je ta z pera vědce Marka Changiziho z Rensselaer Polytechnic Institute v New Yorku. Changizi tvrdí, že za všechno může opožděný přenos informací nervovými vlákny do mozku. Náš vizuální systém si podle něj v souvislosti s tímto přenosem vyvinul schopnost vygenerovat obrazy, které uvidíme až za několik sekund, dopředu. Mozek se tak snaží vidět dopředu, přestože tyto obrazy neodpovídají skutečnosti.

Zajímavé je také to, že na vnímání iluzí může mít vliv kulturní prostřední, v němž člověk žije. Důkazem je experiment, jejž provedli vědci s některými obyvateli Ugandy. Zatímco Uganďané žijící ve městech se nechali zmást předloženým obrazem, ti, co žili ve vesnicích daleko od velkých měst, se oklamat nenechali.

Jednotlivé typy iluzí přitom fungují na různých principech, a protože se jim budeme věnovat podrobněji v dalším článku, zde vám je představíme pouze v kostce. Podle příčiny jejich vzniku se dělí na klamy objektivní, klamy fyziologické a klamy psychologické. Prvně jmenovaná skupina zahrnuje jevy, které jsou vyvolány lomem a odrazem světla v atmosféře, jejíž hustota se spojitě mění (patří sem například fata morgána).

POZNÁMKA: Na ZdaniKlame.cz řadíme optické klamy a iluze podle jiných kritérií. Kresby a malby se věnují optickému umění na plátnu, zachycenému štětcem malíře. Zato optické klamy na fotkách vyobrazují spíše nechtěné momenty, avšak tu a tam i cílené iluze. Přitom nezapomínáme ani na optiké klamy a iluze ve street art - nádherné malby na ulicích, které vyvolávají dojem trojrozměrnosti. A nakonec také na obecné geometrické optické klamy po boku se stereogramy, které vás nutí mžourat do monitoru s vidinou obrázku.

Fyziologické klamy mají zase souvislost s iradiací (světlá plocha na tmavém pozadí se zdá být větší než tmavá plocha světlém pozadí) a kontrastem (šedá plocha na světlejším pozadí má jinou světlost). Jeden z nejznámějších fyziologických klamů je potom Hermanova mřížka – tedy černobílá mřížka, kde na spojnici bílých čar vidíte neexistující černé tečky.

Do poslední skupiny psychologických klamů patří ty jevy, jež vznikají z řady psychologických příčin při pozorování stejných předmětů z téže vzdálenosti a při stejném zorném úhlu. Pakliže by vás zajímal nejznámější klam z této skupiny, pak vězte, že je jím tzv. neskutečný trojúhelník vytvořený švédským umělcem O. Reutersvärd už v roce 1934.